Analytika je skvělý obor pro ženy (i mámy po/na mateřské)
Mám vystudovanou ekonomku a mnoho let jsem v agentuře dělala projekťáka. Jenže mě nebavilo jen koordinovat činnost ostatních, ale chtěla jsem sama taky něco pořádného umět. Matika mě bavila, a tak jsem tak nějak samovolně začala dělat analytiku. Někdy od roku 2014 jako samouk, pak přišla spolupráce s Vaškem Jelenem a v roce 2020 jsme spolu založili MeasureDesign. V oboru jsem se našla – skvěle uspokojuje moji zvědavost, potřebu šťourat se v detailu a dát všemu “ordnung”. V tom blázinci mezi domácností, péčí o děti a světovým chaosem mi data připadají uklidňující a zároveň můžu využít svoji kreativitu, když si hraju na slečnu Marplovou a hledám, kde je v měření chyba. Myslím, že je to skvělá práce pro ženy obecně. Přesto je nás v oboru stále málo.
Pokud už někde analytičky potkáte, je to na MeasureCampu. MeasureCamp je analytická komunita, která se mimo jiné potkává na své hlavní analytické konferenci pořádané pravidelně na začátku září vždy na střídačku v Praze a v Brně.
Letos jsem tam byla potřetí, a poprvé jsem se rozhodla přednášet pro toto publikum.
A i když mluvím a školím ráda, najednou jsem cítila fakt velkou nervozitu. Co když před profíky v oboru neobstojím? Co když mě někdo zaskočí otázkou, na kterou nebudu znát odpověď? Co když už všechno, co jim tu budu říkat, dávno vědí?
Moje přednáška dopadla dobře, ohlasy byly pozitivní, a tak jsme s mými kolegyněmi spontánně uspořádaly Therapy session: Ženy v analytice. Vzaly jsme si prezentační místnost v dětském koutku (kolikrát jsem už na takovémto místě reálně pracovala:), pro ten “vtip” a taky že byla nejmenší. Nakonec byla místnost plná a dorazilo asi 75 % přítomných žen.
Neměly jsem konkrétní témata, ale hodně zaznívalo, že se pohybujeme v technickém světě, kde vyšší manažeři, kteří analytiku řeší, vývojáři, programátoři…jsou skoro vždy muži. A my ženy máme často pocit, že muži technickým věcem rozumí více než my a tak se stále snažíme okolí (a hlavně sobě) dokázat, že na to taky máme. A bojíme se, že nás někdo odhalí, že nevíme všechno, a že vlastně do tohoto oboru nepatříme.
Doteď se mnou rezonuje příběh o muži, kterému stačí splňovat 20 % požadavků, aby si řekl, „jo, to zvládnu“. A my ženy? I 80 % splněných požadavků je málo. Já se občas dostanu na 60 %, ale 20? Páni, to chci taky! :)
Pokud jste žena v analytice, často budete jediná holka v místnosti plné mužů, kterým stačí splňovat 20–40 % požadavků, aby se cítili dostatečně sebevědomí. My ženy často máme pocit, že nevíme dost, že neobstojíme, a abychom promluvily, musíme vědět víc a líp.
Ve firmě je nás většina žen. A tento vzkaz je pro všechny aktuální či budoucí “data sisters” - jestli vás analytika láká nebo už v ní jste, ale pochybujete o sobě - chci vám říct - ženy, jste skvělé! Máte smysl pro detail, umíte propojovat střípky informací do příběhů, najít jedinou chybu v celém souboru dat a máte rády pořádek. A navíc dokážete empaticky odprezentovat, co je potřeba, klientovi. Makáte fakt tvrdě a je to vidět, protože chcete dokázat hlavně sobě, že na to máte. Nebojte se toho, co nevíte. Přistupte k tomu s větší odvahou a sebejistotou, jako muži, že těch 20 % stačí (a zbytek se doučíte v průběhu:).
